Přidat odpověď
Němci by u nás dvojjazyční byli. Ovšem - za Rakouska i dost "českých" šlechtických rodů mluvilo německy. Němčina byl úřední jazyk. Potom tu byla území, kde se prostě mluvilo německy, protože Němci tam měli většinu. A Židé, ti mluvili spíše tou němčinou. Ono za první republiky tu nebylo k Němcům moc přátelství, což pak vede k opaku, že se drží té němčiny a začnou se vzhlížet k říši za hranicemi, která jim nabízí ochranu. Nakonec i příklon dosti lidí v Německu k nacismu byl o tom, že Německo bylo po první sv. válce velmi tvrdě potrestané, vysoké válečné reparace, bída. Ano, byli zaslepení, nechtěli vidět některé negativní věci, ale to samé bylo u nás, jen se jednalo o ideologii komunismu a říši na východě. Myslím, že u nás žilo za první republiky více německy mluvících obyvatel, než tu bylo Slováků. Proč se razila idea československého jazyka - a němčina nebyl úřední jazyk. Lepší by bylo uznat češtinu, němčinu, slovenštinu a možná krajově i maďarštinu. Němci mohli mít podobné pocity jak naši lidé v době obrození. Frustrace a vzhlížení se v cizí říši. Němci u nás i v Německu mluvili prakticky stejně, což ovšem nejde tvrdit o češtině a ruštině.
Jinak čistě prakticky, já bych byl maximálně opatrný nechávat u nás bydlet Rusy. Rusko dávno v době, kdy si hrálo na kamarády Evropy a Nato, dokonce společná vojenská cvičení, tak tehdy tvrdilo, že bude hájit zájmy etnických Rusů v kterékoli zemi. Němci se stali pátou kolonou Třetí řiše nejspíš v důsledku toho, že si připadali v naší zemi diskriminovaní. Rusové žijící u nás, ty mohou kdykoli fungovat jako pátá kolona Ruska. To je osvědčená ruská taktika.
Němci se nacismu zřekli, Rusové své rozpínavosti nikoli. To je zásadní rozdíl.
Předchozí