Jsem podobných morálních dilemat ušetřena, protože mám skoro holou zadnici a žádné nemovitosti k pronájmu. Ale nevidím problém jen v bydlení starých lidí, bohužel. Jsem přesvědčena, a to fakt nejsem levičák, že tahle situace s bydlením a jeho cenami povede k něčemu hodně špatnýmu. Ve velkých městech a jejich okolí (a tím myslím hoooooodně široký okolí) si prakticky nemůžou dovolit bydlet lidi z profesí, bez kterých se společnost těžko obejde a nejsou moc placení, zároveň nemohou a nebudou se svým příjmem dojíždět denně třeba 70 km tam a zase 70 km zpátky. A nájmy rostou a ceny bytů a domů rostou a nikdo to nijak moc řešit nechce, aby nebyl za levičáka (já teda ani nevím, jestli to nějaký rozumný řešení má). A obávám se, že to skončí krachem některých věcí, na který jsme dosud byli zvyklí - jako hospice, MHD, školní jídelny, domácí péče atp., pro který v některých lokalitách nebudou lidi. Nebo minimálně se ta služba podstatně změní. Možná to vidím černě, ale nedostupnost bydlení se nakonec podle mě projeví nějakým způsobem v životě každého z nás bez ohledu na to, zda nějaké vlastní bydlení už má, nebo i třeba pronajímá.