Sledovala jsem se staženým žaludkem. Situace jako přes kopírák na naší škole. Měli jsme chlapce v první a druhé třídě. Asistentku měl pouze pro sebe a ta ho opravdu fyzicky krotila. V první třídě z třicetihlavého kolektivu odešlo 8 dětí, ve druhé 9.
Chlapec docházel jednou týdně na nějaká sezení, pořád se tvrdilo, že se lepší. Ospod tvrdil, že nic nemůžou, přestože byla 3 vážnější zranění. Dvakrát do týdne záchranka nebo policie.
Nakonec se za poměrně dramatických okolností odstěhovali jinam.
Odešlé děti se vrátily, dnes je jich ve třídě 26. Za první dva roky se ty chudáci nenaučili nic, do čtvrté to doháněli a pak přišel lockdown.