Libiku, líbivé to nebylo ale bohužel pravdivé - ve smyslu, že přesně takto se učitelé na nestandardní děti, jejich rodiče a příčiny problémů dívají.
V tom včerejším díle bylo vše. Bezmocnost ředitelky, která nemá absolutně žádnou systémovou podporu, hysterie učitelek, které se "tak snaží" a "tak to s ním myslely dobře", zoufalou potřebu mužského přístupu ve školství... a nakonec i "zákulisí" na ministerstvu. I když tady si myslím, že to ve skutečnosti bude mnohem drsnější.

Nezbývá, než doufat, že po kroku A, kterým bylo skokové zvýšení platů učitelů přijde logicky krok B, kterým bude nastavení požadovaných standardů a vyžadování kvality. U lidí, nastavených systémů, přístupů k dětem i výsledků. Další peníze se, doufám, budou pumpovat do podpory poskytované školám, do školení, pomoci psychologů, konkrétních nácviků a hlavně do výběru lepších zaměstnanců.

Osobně jsem nesmírně ráda, že u našich dětí máme "vyřešeno".

A jen perlička na závěr. Hodila jsem včera dotaz DÍVÁTE SE? do soukromé skupiny dám, se kterými se pravidelně scházím... velká část z nich jsou učitelky (ale žádné Delete, ty naprosto klasické, na spratky neustálé nadávající). Nedívala se ani jedna.