Babi, jasně že ne každý rodič může vést hovory v cizím jazyce, to je první předpoklad. Ale ten zájem je v tom, že jí to prostě BAVÍ mnohem víc, než cokoli jiného a je to věc, kterou může provozovat denně. Ode mne by se moc pěkný přízvuk nenaučila.... mám sousedy, co na sebe doma mluví česko-rumunskou angličtinou a jejich dítě neumí ani 10% toho, co moje dcera (holky jsou spolužačky, takže vím). Mluví tak spolu doma, protože manžel je Rumun a moc česky neumí. Ale jejich dítě prostě asi neobjevilo kouzlo internetu a dostupnost a kvalitu informací v angličtině - ono stačí mrknou na wikipedii, kolik je textu u stejného tématu v AJ a kolik v ČJ. A tím nechci, říct, že je to špatně, naopak, je fajn, když děti baví mnoho jiného než internet.
Já to snad ani jako návod nechci dávat, jen jako zkušenost, ona zase dcerka o to víc tráví času na tabletu/TV než jiné děti, které třeba baví sport a jezdí na zápasy. Sportovní nadání sice má, ale je tak úzkostlivá, že do kroužků odmítá chodit. Takže to pořád považuji za "z nouze ctnost". Tohle je zájem, dost široký, který může bezpečně provozovat bez nějakého diskomfortu.
Jako spíš mne to samotnou nepřestává udivovat, protože třeba číst anglicky se učili teprve pár základních slov (je ve třetí třídě), ale když vidí někde nějaký text, tak to prostě přečte, má pro ten jazyk cit. Jsem zvědavá, jak jí půjde třeba další cizí jazyk a jak to dokáže využít :)