Přidat odpověď
Já jsem měla majestátního kocoura Honzu, byla jsem mu na písknutí, ráno v 5.30 jsem mu otevírala dům, aby si odpočinul po nočních zážitcích (byl kastrovaný). Jednou jsem zaspala, urazil se a už jsem ho neviděla. Nemyslím, že zahynul, dost to tu mám prolezlé, šel zkrátka jinam.
Pak jsem měla božskou Miriam, hezké kotě, které outlocitná sousedka někde dle mého názoru zbytečně zachránila ve věku, kdy koťata ještě bez kočky nepřežijí(a matka tu žije volně stále), ale její manžel si ho nepřál mít doma. Tak jsem ji kojila stříkačkou po 3 hodinách, vypiplala se, ale furt měla ublíkaný oči. I mi poradila vet, ať jí dávám atb a nechám ji týden doma. Když jsme ji po týdnu otevřela, že už může, ze způsobu jejího úprku mi bylo jasný, že ji taky vidím naposled. Možná ji potkávám, je černá jako bota a je z místního kočičího gangu, který tu krmíme všichni.
Další újmu už nechci riskovat.
Předchozí