Za mě (80.léta) šla větší půlka dětí ze základky na učňák. A že na některý obory nesměly být trojky nebo maximálně jedna, dvě. Např. na prodavačku ve zlatnictví, na kadeřnici. Obor "prodavačka" byl určený pro různý odvětví. Ty holky, co se vyučily prodavačkou o tom svým oboru, o tom prodeji něco věděly. Dneska prodává kdekdo. Existuje dneska vůbec obor "prodavačka"? Řekla bych, že ty moje vrstevnice, co se teknkrát šly vyučit, by se vyrovnaly současným maturantům. Vidím ve svým okolí, jak ti/ty, co na základce bojovali se čtyřkama, šli na střední školu, odmaturovaly na druhý, třetí pokud, tak jasně, jsou i soukromý školy.... Následně šli na VŠ a oni jí udělali. Dělali jí dlouho, ale mají jí. Má takový vzdělání vůbec cenu? Má příbuzná dělala bakaláře neuvěřitelných 8 let. Spolužačka mojí dcery dělala bakaláře 5 let a maturitu měla na třetí pokus. Synovo spolužák odmaturoval taky na třetí pokud a nyní pátým rokem studuje bakaláře a prý to letos dá... Co si myslím o vzdělání? Dneska je to fraška.