Tak kuchaři a číšníci jsou jasní, v covidové době je to nejisté povolání. V Praze obvykle číšníci a servírky bývají studenti - brigádníci, sama jsem to dělala.
Ohledně různých dělníků vím ze zemědělského kraje, že se s nimi dost vyj.bává, takže to dělají hlavně cizinci. Dostanou jen základní mzdu a něco k tomu na ruku, dřou dvanáctky.
Já dlouhodobě nezaměstnanou znám jen jednu osobu (vyučena). Nepracuje, protože se jí nechce, a je dost sociálně nezdatná.
Tady v Praze je s některejma učňákama problém, že je to hlavně sociální rozdíl. Tam kde bydlím je učňák i gympl a přesně na dětech poznám, kde budou vystupovat, podle oblečení, stylu mluvy, obezity...
Řekla bych, že v Praze je furt poptávka po zdravotnících i sociálních pracovnících, řemeslníků by bylo třeba několik vlaků.