"když se pokusilo dítě domluvit a neuspělo, mohlo by vytáhnout argumenty typu: cítím se doma špatně, jsem pod neustálým tlakem, nediv se, když budu volat Linku bezpečí, nutíš mě k tomu svým jednáním."

To je podle mě přesně to, co od popsaného dítěte v uvedené situaci naprosto nikdo nemůže očekávat. Je v naprosto závislé a podřízené situaci, je to pořád ještě dítě.


"Nemá dítě v širší rodině v dosahu někoho, kde by mohlo dočasně bydlet?"
To by bylo řešení, kdyby třeba byla babička, které důvěřuje, a která ho nepošle do háje, i ideálně v dojezdové vzdálenosti od školy