Zaizo,
a proč myslíš, že by manžel nepochopil, že jsi sama sebou? Kým jsi tedy byla doteď? A proč bys nemohla změnit práci a dělat něco méně náročného? Ve světě je běžné, že lidi vystřídají několik různých (a často velmi odlišných) zaměstnání. A změnit zaměstnání je jednodušší, než se třeba rozvádět...

Opět bych ale doporučila návštěvu psychologa, nebo alespoň víkend s nějakou dobrou kamarádkou, kde bys mohla celý tenhle pletenec rozmotat - a zkusit najít, co ti vadí nejvíc. A začít to řešit. Klidně od té práce - i kdybys jen začala pročítat inzeráty, aby ses podívala, co vlastně bys mohla / chtěla dělat a rozmyslela si, jestli skutečně bys stála o tuhle změnu. Zdá se, že vás příliš netrápí finanční stránka věci, takže proč bys nemohla jít dělat něco méně psychicky náročného?
A dále by ses měla skutečně vydat na hledání sama sebe - nemůžeš život obětovat rodině - děti jsou v pubertě, za chvíli ti vyletí z hnízda - přitom nejspíš nejsi ještě tak stará, abys navlíkla papuče a začala plést svetry u Nemocnice na kraji města... Teď jsi ve fázi, kdy na tobě děti nejsou tak závislé a kdy jsi ještě dostatečně mladá a zdravá na to, aby sis zkusila něco, co tě vždycky zajímalo, a nebyl na to čas. Olejomalba, břišní tance, ikebana, snowboard, čínština, počítačová grafika.... najdi si nějaký kurs, klub, něco - abys vypadla od rodiny, mezi lidi, kteří budou řešit jiné věci než rodinné / pracovní starosti. Kde budeš bez manžela a bez dětí, sama za sebe.
Tím se dostaneš z toho věčného tlaku a krysího kolečka mezi prací a rodinou - a možná i sama uvidíš svou situaci "zvenku" a třeba i získáš náhled na to, co se dá vydržet (protože jde o ho*no) a co jsou věci, které se fakt vydržet nedají.

To, že jsou zbylí členové tvé rodiny odlišní od tebe - to je v pořádku. TEď se potřebuješ i ty naučit být sama sebou - a nebát se být "odlišná". Svoje.