Zaizo, ahoj! Asi si to nedočteš. Pamatuju si zhruba tvé starší příspěvky. A chci říct to, že tvá situace doma byla nesmírně náročná. Manžel nebyl jenom dominantní. Myslím si, že někde v hloubi duše možná tu odpověď znáš. Víš, co se děje. Jenže jít takhle ke kořenům může znamenat i velké zemětřesení v celém tvém životě. Myslím, že jedeš celé roky v dost náročných vztazích. A že máš vybité baterky. Doma máš být v bezpečí, sama sebou. Pokud tě rodina (povahou a osobnostně) válcuje, musí to být hrozně vyčerpávající. Dej na instinkt. Nezáleží na tom, zda dlouhodobě jde o hromadu vyčerpávajících prkotin. Nebo sem tam zásadní věc. Tvé tělo i hlava ti říkají, co se děje. Jistá míra splínu je asi normální. Taky mívám blbý období. Ale většinou poznám, jestli je to prostě "vybito", nebo se něco děje. Ale pocity "jsem k ničemu, nic neumím" - proč? Odkud to pramení? Tohle je divné. Drž se.