Popsala jsi, jak se k tobě manžel ráno choval, když jste hledali jeho ztracené klíče. Za mě to bylo z jeho strany hodně přes čáru, na toto jsem alergická. Choval se k tobě jako k nějaké onuci. A nevím, zda jedna omluva toto spraví, pokud by se opakovalo. Z toho bych byla vykolejená taky. Hlavně jak se to opakuje, tak v člověku zůstává ta stará křivda.
Mám trochu takového otce. Pokud mu člověk ustupuje, nehádá se, je to spíš horší. Spíš na něj mamka musí občas fakt vyjet, ať jde někam, jinak by ji úplně ušlapal. Bohužel se to s věkem hodně horší.
Myslím, že nejde o tvůj psychický problém, ale o to, jak se k tobě chová tvé okolí. Nejsi ničí boxovací pytel ani služka.