Cha, cha, to znám. A nejlepší je, když si něco uklidím tak, abych to měla po ruce. To pak mám jistotu, že už to nevypátrám. Nebo aspoň ne tehdy, kdy to potřebuju. Jak to dělám, netuším.
Tašku bych hledala pod postelí, za skříní, ve skříních... Já vlastně všude. Když by nepomohlo zevrubné prohledání bytu, začala bych zuřivě vyhrnovat věci z polic a skříní, doma by bylo jak po výbuchu, já bych zoufale a zuřivě pobíhala a hrabala. No, nepřej si to vidět.