Monam, já ti nevím. V Praze máš možnost nakupovat v různých superhyper, kde máš samoobslužné pokladny. Tudíž ti na zboží nemusí nikdo sahat. Neviděla jsem nikde ani nadneseně nikoho, kdo by si stokrát za minutu sáhnul na roušku. Navíc snad všechno zboží je balené, pečivo si dáš do sáčku, ovoce i zeleninu umyješ.
Včera jsem byla s dcerou kupovat boty. Chodíme do malého obchodu. Fakt nečekám, a myslela bych si, že prodavačka je blázen, že budou mít roušky či respirátory na sobě, když mají prázdno. Jakmile jsme vstoupily, roušku nasadila. Já bych to po ní rozhodně nevyžadovala, neumím si představit to mít na puse celý den. A když se bojím, tak holt nakoupím online. Já se nebojím a do obchodu ráda zajdu. A tohle pro mě platí ve všech cukrárnách a tak.
MHD nejezdím, neumím posoudit, když jsem jela výjimečně naposledy, respirátor měli všichni.
Když píšeš, že v autobuse v Krkonoších to neměl na puse nikdo. Takže ani ty, nebo se pletu? A zase platí, kdybych se bála, tak tam nejdu a vyhnu se davům.

A k těm respirátorům, jak psala Romana. Já jsem tady fakt za prase. Mám jeden respirátor v boční kapse v batohu, potřebuju, nasadím, nepotřebuju, strčím zpátky. Nevětrám a používám opakovaně docela dlouho. Mě totiž strašně rozčiluje ta ekologická stopa, kterou tady necháváme. Byla jsem u moře minulý týden. A brečet se mi chtělo. Roušky po pláži, dokonce i v moři. Poházené. Byli jsme na výletě v horách a to samé.
Nejdu kovidu naproti, měla jsem štěstí a nikdo v mém okolí jsme to nedostali, chovám se zodpovědně, takže hodně chodím pěšky a fakt nechodím po obchodech zbytečně. Nejsem žádný odpírač ani popírač ani nevím co, koneckonců doma jsme už plně očkovaní všichni. Poslední dávku v naší rodině dostala dcera včera odpoledne.