Raději mám návštěvy ohlášené. A speciálně některé ( expert tchýně se švagrem - jen jsme jeli okolo..., což v době mobilních telefonů považuji za absolutní buranství, nedat vědět). Mám pár kamarádek, které ví, že můžou zavolat a přijít víceméně kdykoli. Nemám pak ale zábrany si s nimi sednout na terasu s tím, že vevnitř nemáme úplně uklizeno.
Snažím se doma udržovat tzv půlhodinový pořádek - aby se případně za půl hodiny dalo uklidit. Třeba i přejet umyvadla a wc, naházet boty do botníku ( doma mi žije nějaká nepořádná stonožka) a podobně.
Část rodiny žije poměrně daleko, takže neohlášené návštěvy nehrozí, zbytek poblíž, ale ti se hlásí ( stačí 10 minut předem). Ani jeden nemáme ve zvyku někoho pozvat a druhému neříct.
Když jde okolo nějaký soused, sousedka a dají se do řeči, dokážu celou dobu stát v brance a povídat si tam.