Přidat odpověď
Ani nevím, jak to má být, aby něco sedělo.
Řeším jen, jestli to obléknu a nepraskne to při prvním sednutí, aby se to nemuselo žehlit a pak u kalhot, aby to nebylo o kilometr delší, než mám nohy. To bývá největší problém a pro mě jediný důvod hledat švadlenu. Ale protože nesnáším, když na mě někdo sahá, tak našpendlím sama, v nejhorším poprosím někoho doma, pak dám švadleně zkrátit.
Už jsem to tu psala dávno, že si neumím nic na sebe koupit, i se mi sem tam někdo nabídne, že půjde se mnou, ale beztak nejde. Když jsem se pokoušela požádat o pomoc přímo v obchodě, jen se ušklíbli a odkázali mě do prostoru, ale rada "tohle ano/tohle ne", kterou jsem potřebovala, nebyla.
Navíc jsem limitovaná obuví, snesu jen sportovní boty s měkkou tvarovanou podrážkou, to naopak řeším hodně, než mi něco "sedne", už mnohokrát jsem zkusila něco elegantnějšího a dopadá to žalostně, prostě v tom nevydržím, takže pokud se oblečení nehodí k botám, které snesu, může být sebelepší, ale pro mě stejně k ničemu.
Jo a do tanečních jsem měla sukni a halenku z půjčovny, ty byly tenkrát in, člověk mohl mít každý týden něco jiného. Já měla jednu kombinaci a asi jedny šaty ze sekáče na celý kurz, i kvůli penězům, šití u švadleny znám jen z knížek.
Předchozí