Nejdřív Bych se ho zeptala, jestli mu peníze dat chtěl, nebo ne.
Chtěl? V tom případě proč. Aby s ním kamarádil? Vysvětlit, že takto kamarádění nefunguje. A jak by to být mělo, aby pochopil, že uplácet se nemá ani v tomto případě.
Aby si kamarád mohl něco koupit? Proč si to nemohl koupit jinak? A zase podle situace. Taky jsem musela našemu pěstouněti vysvětlit, že mamince nebudeme posílat peníze, že je musíme vydělat a jsou pro nás a ona musí pracovat atd.
Nemusel vědět, že občas jí něco málo pošlu, ale to je jiná věc.

Nechtěl dát? Tak jak se to seběhlo, co měl udělat jinak, co měl říct, co měl udělat, proč je správný si v takové situaci třeba říct o pomoc.

Stačí?

No s protože moje dítě bylo málo odvážný, potřebovalo trénink. Vzala jsem plyšáka, plyšák mu vzal imaginární peníze a on musel říct tomu medvědovi, že se mu to nelíbí. Nestačilo jen slyšet, co říct, potřeboval do zkusit to říct sám. Je to těžší, ale užitečnější.
Potom jsme medvědovi poděkovali, že nám pomohl to zahrát, aby byli zase kamarádi. Stejně tak být se dalo postupovat, kdyby byl k dispozici starší brácha nebo kamarád.