přesně, tu nejstarší si doma klidně nechám - nemusím řešit prádlo, to je její běžná činnost, podělíme se o mytí nádobí (běžně synova práce), ochotně mi vaří kafe, zajede se mnou nakoupit, je fajn parťačka na koupák, do kina i do divadla... občas dokonce upeče něco ke svačině, udělá večeři... její nároky vůči mně jsou minimální
jak říká muž - "konečně se začala vyplácet"
(jo a co považuju za dar z nebes - když se po ránu přivleču do obýváku, nemluví na mne, donese mi kafe, nemluví na mne, donese mi snídani, nemluví na mne, NEMLUVÍ NA MNE... a počká, až začnu mluvit já )