Zdravím všechny.. chtěla bych vás poprosit o radu, případně vaše zkušenosti..
S manželem jsme spolu 8 let, máme skoro tříletou dceru... Už poměrně dlouhou dobu náš vztah nebyl úplně ideální, fungovali jsme spolu spíše jako kamarádi než jako partneři/milenci.. sex u nás byl kupříkladu 2x za půl roku a to trvalo už nějaký rok, vždy jsme si o tom promluvili, ale nikam to nevedlo.. řekla bych že celkově jsme na ten vztah oba kašlali a nechali to tak nějak plynout až bych řekla že se postupně mezi námi vytratil i nějaký respekt či úcta k tomu druhému.. no a před půl rokem se mi ozval kamarád ze základky, ze začátku o nic nešlo, sešli jsme se na kafe a přeskočila mezi námi jiskra a pak už jsem se vezla.. začali jsme se čím dál více scházet až to přešlo do mileneckého vztahu.. on pak začal chtít něco víc, chtěl aby jsme spolu mohli být oficiálně, a já se tomu furt nějak vyhýbala protože jsem ho chtěla více poznat a nechtěla jsem hned bořit rodinu, ale čím déle to trvalo tak tím více jsem nevěděla co dál.. no a nedávno to prasklo, blbá náhoda a manžel na to přišel.. první reakce šílené, nedivím se mu, chápala jsem to, já ten večer když to zjistil z toho byla taky celá špatná ale od druhého dne mi to bylo tak nějak jedno ( nechci aby to vyznělo hnusně, ale na jednu stranu jsem cítila nějakou úlevu a na druhou stranu opět pocit že nevím co teď ) .. a teď manžel přišel s tím, že je mi schopný to odpustit.. jenže já opět nevím co teď, nedokážu si představit rozejít se s milencem, na druhou stranu ale nechci udělat nic čeho bych mohla později litovat už jen kvůli malé.. sama ani nevím jestli věřím tomu, že by to teď bylo v manželství jiné, že x leté problémy by najednou zmizely a bylo by všechno skvělé.. máte někdo s tímto nějaké vlastní zkušenosti? Jak jste se rozhodli, případně co vám při rozhodnutí pomohlo?