Také jsem byla vedená k tomu, že o nás všichni nemusí vědět, pořád mě peskovali, ať někoho něčím neobtěžuju a dneska jsem tak zblblá, že už nevím, kde je norma.
Děti se na jednu stranu snažím vést k nehlučnosti a ohleduplnosti. Ohleduplné snad celkem jsou, ale co se týče hlučnosti, dost se to míjí účinkem. Na druhou stranu mám pocit, že je pořád jenom buzeruju a že ostatní se nijak zvlášť neomezují, tak proč se já nervuju. Do toho mi ještě vstupuje jeden protivný soused, kterému vadí každé smítko, co odpadne z bot na chodbě, takže ten mě zase strhává zpět k té vynervenosti.
Snad někdy dáme dokupy chalupu, kde nebude nutné brát takové ohledy.