"Takže vadí děti, co si venku hrají a jsou u toho samozřejmě hlučné. Řešení: strčíme jim do ruky mobily a sluchátka a budou jen dřepět a čučet a budou ticho jako pěna."

Konzervo, jak jsem psala v předchozím příspěvku - pokud člověk chce, tak i v tomto najde rozumnou míru. U jedněch ze sousedství kluk od rána do večera mydlil kopačákem do zdi, kterou mají na maličkém pozemku - kdybych to neslýchala, nevěřila bych jaký hluk toto může vydávat, jak to rezonuje celou ulicí. Před tímto nešlo nikam uniknout, ani třívrstvá okna to nezachytila, statečně jsme to všichni roky poslouchali. Teď je nějakou dobu už klid (údajně si někdo přišel postěžovat)... Ulevilo se nám všem. Opravdu je vidět, že dnes lidi drží děti více doma, zavřené na vlastních zahradách a výrazně menších než bývaly třeba u nás ve vesnici, kde jsem já vyrůstala. Ovšem za mě to fakt bylo o tom, že jsme trávili většinu dne venku - pole, louka, les, ulice, veřejné houpačky, kolotoč... Byly naprosté výjimky, kde měli na zahradě bazén, trampolínu neměl nikdo, takže dětí bylo mraky na koupalištích a venku. Já se přiznám, že mi občas přijde strach o děti až nenormální. Přece děti potřebují mít prostor, kdy jsou sami - bez neustálého dohledu rodičů... Toto tady téměř není vidět - venku bez dohledu jsou opravdu jen výjimky.