A já zas znám jedno pěkné hřišťátko v jednom parku. Kolem jsou rodinné domy, vypadá to, že ani ne tak úplně blízko, kdybych byla cizí, tak mne taky asi nenapadne, jak moc je vše slyšet. Dětské výskání (často spíš řvaní) je ale roztomilé prostě jen chvíli, ne celý den. Nejhorší je taková ta dřevěná visutá lávka zavěšená na řetězech - buch buch buch stále dokola. A házení kamínků na kovovou klouzačku vydává taky fajn zvuky, moc hezky se zarývají do hlavy. Já vím, že ty děti nedělají nic špatného (většinou), ale poslouchat to celé dny je fakt náročné, docela to leze na nervy.
.