Na jedné z našich "pražských škol" letos čtvrťáci opravovali učitelce chyby v anglických pracovních listech, které jim poslala v době distanční výuky. Myslím tedy, že to zahájilo bilingvní dítko, jehož anglicky mluvící tatínek si ty listy prohlédl, když je tiskl, ale bylo to velkolepé. Nachomýtla jsem se k tomu až na konci té distanční hodiny. Nicméně jsem potom prohlédla alespoň učebnici a psala jsem pak řediteli námět na její výměnu. A to měli angličtinu v podstatě celý rok jen hodinu týdně, z toho jim učitelka asi tak 35 minut vysvětlovala co mají do dalšího týdne vypracovat a zbytek zabralo vítání, loučení a řešení technických problémů. Na pražské školy bych fakt nespoléhala.