"na to minimum věcí, které se "musí" dělat fakt není potřeba, aby doma někdo vládnul.
Zaplatit složenky, vynést odpadky, vyprat prádlo, nandat a vyndat myčku a postarat se o myši. Složenky se neplatí každej den x hodin a navíc na to existuje trvalý příkaz, odpadky prostě vezme ten, kdo jde první ven, prádlo pere pračka, dát ho dovnitř a ven je dejme tomu 15 minut, u myčky ještě míň a nakrmit myši taky není úplně ten typ práce, kde by bylo zapotřebí nějaké "vlády""

Já bych to nenazvala vládnutím, ale organizací. My měli po letech s manželem zajetý systém, kdo co dělá, teď, po rozchodu, jsem to musela poměnit, resp. začít dělat i to, co měl na starosti on. Ale i když jsme žili spolu a v pohodě, tak se vyskytovaly věci, které nebyly předem dané a bylo potřeba si říct, kdo je udělá. Třeba manžel realizoval platby, ale protože jsem dětem kroužky zařizovala já, příkazy a informace k platbám, chodily mně.

A z toho, cos psala:
"zaplatit složenky - trvalý příkaz", jo, ten funguje, ale já mám dost plateb, které nejsou přes trvalý příkaz - různé kroužky, tábory"

"odpadky vynese ten, kdo jde první ven" - když to u vás tak funguje, gratuluju. Moje děti taška odpadu u dveří vůbec nezajímá, klidně ji obcházejí dva dny.

"vyprat prádlo, nandat a vyndat myčku"- no to jsou práce samy o sobě nenáročné a nezaberou moc času. Jenže já chci, aby je dělaly děti - aby to uměly a byly zvyklé, že se musejí na domácích pracech podíle. Jenže zase samy to neudělají. Prádlo může viset na sušáku x dní, myčka být přeplněná špinavým nebo dokonce čistým a nikdo si toho nevšimne, sám od sebe neudělá. Tak mám dvě možnosti - buď budu důsledná a budu trvat na tom, že to udělá konkrétní osoba a musím být připravená, že to musím opakovat několikrát v průběhu 2 dnů, nebo se na to vyprdnu a udělám si to sama. Jenže to budu muset dělat všechno a to se mi nechce. Nepřipadá mi to fér.

A s tím časem to taky není tak jednoduché. Když budu počítat 15 minut na vyklizení myčka a nandání špinavého nádobí, 15 minut na pověšení prádla, vyprání nového a uklizení suchého, 15 minut úklid koupelny a wc (jindy luxování a vytření předsíně nebo kuchyně nebo pokoje), 15 minut řešení domácí administrativy a kdo co potřebuje, tak to už je hodina. Takže když přijdu domů v 17 hodin, dostanu se k vaření 19 hodin, když budu vařit jednoduché rychlé jídlo, jíme ve 20 hodin, pak zas 15 minut myčka, sporák, linka. Tak si "sednu" ve třičtvrtě na devět a jsem grogy. Ne proto, že by ty práce byly fyzicky náročný, ale proto, že prostě furt něco dělám.