Přidat odpověď
Měla jsem ruštinu 4 roky na základce, dodnes umím básničky z páté třídy, kdy jsme začínali, ale dál jsem se o moc neposunula. Tedy tehdy ano, ale od konce osmé třídy jsem ruštinu nepoužila, takže jsem vše zapomněla.
Slibovali nám ruštinu na gymplu, ale smůla, musela jsem začít s angličtinou a němčinou zároveň. Angličtinu jsem přes veškerou snahu nezvládla ani na gymplu, ani nikdy později, nebýt benevolence angličtináře, mám jen základní vzdělání. Rodilý mluvčí tomu nikdy nepomohl, naopak, každá hodina s ním byla pro mě ztracená. Jazyk založený na sluchovém rozlišování je pro ně nesrozumitelný.
Z němčiny jsem i při pouhých dvou hodinách týdně odmaturovala a o rok později jsem v ní dokázala i myslet. A pak jsem ji 25 let nepotřebovala a umím zase akorát napočítat do dvaceti.
A mám dceru, která i když nikdy neměla AJ jinde než ve škole, a to ve škole, kterou procházejí i ostatní dcery, tak v angličtině konverzuje na úrovni rodilého mluvčího, vlastně je jí přirozenější než čeština. Výukou ve škole to není, ostatní dcery sice AJ ovládají, ale rozhodně ne na této úrovni. Jedna z dcer měla intenzivní výuku na druhém stupni (soukromý gympl zaměřený na jazyky), má FCE od 15 let a ani ta nemá AJ na téhle úrovni, co nejmladší dcera. Ale zase má na podobné úrovni i tu němčinu a má základy dalších pěti jazyků.
Druhý povinný cizí jazyk na ZŠ ale většině dětí k ničemu není. Ten záběr základního vzdělání jde příliš do šířky, druhý jazyk bych nechala jen pro zájemce.
Předchozí