Jako věřící myslím, že máme v otázce zdraví několik zbraní:

- Jednak se mohu modlit k Pánu Bohu za cokoliv dobrého pro jiné i pro sebe.
- Jednak mohu žehnat druhým, tj. před Pánem Bohem svolávat dobro na jiné lidi. (Máme se modlit, přimlouvat a žehnat i nepřátelům, tak je logické že i svým bližním. Máme se modlit za všechny lidi.) Zřejmě ta slova mají nějakou moc. Ani ne snad energie, spíš věřím v moc slova. Ostatně svět byl "stvořen slovem". A dobré slovo má moc i mezi lidmi nevěřícími.

Pak jsou tu už "specializovanější formy":
- V Novém zákoně se píše o křesťanech: "budou vkládat ruce na nemocné a ti se uzdraví".
- Taky jsou křesťani s darem uzdravení, tj. lidé u kterých toto "funguje lépe".
- Pak je tu svátost pomazání nemocných (spíš pro věřící), kterou i my jako nekatolíci známe z Nového zákona, kde je psáno: "Je někdo mezi vámi nemocen? Ať zavolá starší sboru a ti ať se nad ním pomodlí a pomažou ho olejem v Pánově jménu. A modlitba víry zachrání nemocného a Pán ho pozdvihne; a jestliže se dopustil hříchů, bude mu odpuštěno. Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Mnoho zmůže účinná modlitba spravedlivého." (Opravdu to není jen poslední pomazání )
- A pak jsou různé kř. služby uzdravení, kde se za lidi modlí, u nás v Praze třeba fungují Místa uzdravení, kam člověk může přijít a lidé s darem uzdravení, nebo kteří se učí takto sloužit se za něj budou modlit.