Přidat odpověď
Renko, u dcery je to určitá umanutost, lenost a bezohlednost k okolí (spíš ho nevnímá). To jsou prostě věci samy o sobě negativní a působící problémy v životě i blízkému okolí. Nejde jen o toleranci k jinakosti.
Otec i tchýně tu umanutost a lenost nesnáší, já se jí snažím směrovat a ne dítěti dávat najevo, jak mi tím leze na nervy. Otec by to v ní nejraději udusil (napůl šikanou, napůl násilím), podobně i tchýně, dceři tím snižují (dnes už spíš minulý čas) sebevědomí a zvyšují v ní odpor. Ale vysvětlit si to nenechají. Tchýně nemá sebereflexi žádnou, ex ji aspoň uměl dlouho předstírat, než mi došlo, že je mu nejlíp úplně v jiné poloze a ta se neslučuje s mou.
Ex právě proto, že ví, že je stejná jako on, to vždy chtěl lámat přes koleno a byl o to přísnější, podobně jako jeho matka jemu, ale to už on nerozklíčuje. Pořád se vzpomíná, jak zlobil, jak byl bit a jak si to zasloužil a stejně vzpomíná tchýně na své dětství.
Já se rozhodla, že zlobivou holku přijmu a na prvním místě bude, aby se cítila milovaná a myslím, že jsem udělal nejlíp. S umanutostí a leností bude jednou pracovat sama, zatím jí prostě pomáhám a podporuju, aby zvládala to, co okolí (organizace věcí do školy) a asi s tím bude mít problém celý život, ale zase dnes je dost možností a svobodných povolání i pro takové osobnosti.
Předchozí