"finance nejsou problém, problém je čas"...totéž u nás, starý barák (skoro 100 let), vpodstatě v původním stavu, 100 km od nás...V dobách cca před 15-25 lety, kdy jsme byli mladí, plni energie se spoustou času a od svatby po dobu 10 let bez mláděte, takže páni svého programu, tak manžel, který je velmi šikovný a vpodstatě umí udělat, opravit, pořešit, vymyslet téměř všechno, 1000x nabízel se že do ledasčeho pustíme a vylepšíme, opravíme, předěláme jim tak, aby se jim tam ve stáří lépe žilo.Tehdy i můj tatínek ještě byl jakž takž při síle, navíc sám taky šikovný a i peníze by se na to bývaly našly jak u nás tak u nich...ale to ne, odpověď na jakékoliv snahy o změnu byla vždy: "Ale proč by se to měnilo, to stačí tak, jak to je, bylo to tak doteď, bude to tak i nadále...". Takže jsme tam léta letoucí jezdili, tlachali u kafe a nudili se, protože nic nám nebylo dovoleno udělat, pomoci, vylepšit, změnit atd.
Léta běžela, pořídili jsme si dítě a tím ubylo postupně času i energie, teď je sice už mládě větší, že už by i samo mohlo s leččíms pomoci, ale není hlavně ten čas ani není už sil ani energie...takže vše se tam rozpadá, mamka už je tam sama ve věku 80+let, jezdíme tam sice pravidelně každých 14 dní, ale řešíme jen to nejakutnější, aby to tam jakž takž fungovalo k žití a i to znamená pokaždé nějakou akci, zásah, opravu atd. Teď už je vše v takovém stavu, že nějaká větší rekonstrukce nepřipadá pro nás v úvahu, jen aby se tam jakž takž dalo dožít...což i to se s přibývajícími roky jeví jako čím dál složitější (samé schody, šílená, pro seniora zcela nevyhovující, koupelna atd., atd.). Často musíme něco řešit i na dálku, což je taky problém, bo nelze vždy sednout do auta a ihned vyrazit 100 km něco zachraňovat. Kdyby se to bývalo pořešilo před léty, mohl být teď klid.