tělo se oklepe, ale sebeúcta může být nalomená, já to vyčítala jen a jen sobě, teprve po čase se mi rozsvítilo...v případě druhého útoku na mě navíc máma štěkla, že mi to patří, že se mi tohle stalo Možná proto vidím rudě, když někdo poví "a co čekala, když jde večer domů v sukni" Dneska si myslím, že oba ty útoky jsou dávno zahojený, ale vyjádření mé matky "že mi to patří", když na mě zaútočil ten konkrétní člověk, který kdysi obtěžoval ji, je podstatně míň zpracovatelný...