Mám to jako Monty a Alraune - divoké totáčové mládí, kde sex a alkohol bylo jediné "vzrůšo" - a stalo se spousta věcí, ale nic z toho nebylo o znásilňování nebo životního traumatu z toho, že jsem se s někým vyspala...
A ano, měla jsem kamarádku znásilněnou na stopu, takže ano, tyhle věci se děly a byl to fakt průšvih. Ale v rámci akcí typu "pařby s kámošema" a "pobyt na fesťáku" se nic takového nedělo.
Možná i proto, že já, jakožto ženská, jsem netrpěla představou, že chlapi kolem mě musí chodit jak z porcelánu a nesmí si dovolit na mě ani pohlídnout, natož flirtovat - takže pokud někdo překročil meze do situace, která zaváněla průšvihem, tak jsem do toho nešla. Takové ty, že kámoška někoho sbalila a předpokládalo "se", že já coby její kámoška půjdu s kámošem jejího objevu - no buď si to kámoš nechal vysvětlit na rovinu, nebo jsem holt jela domů noční tramvají. A na pozdně večerní / noční akce jsem vždycy chodila v "utíkacím" oblečení - kombinace něčeho, v čem se dá pohybovat a zdrhat.