Nemyslím si, že by sklony k sebeobětování se neměly řešit a měl by si je dotyčný vyřešit sám. On si to totiž ani sám nemusí uvědomovat, že to dělá a že je na tom něco špatně.

já si myslím, že je dobré se o tom snažit mluvit a hlavně vysvětlovat a nabízet řešení.

Když jsem měla pocit, že jedna "kamarádka" mojí dceru využívá, řekla jsem dceři, že to a to konkrétní jednání nepovažuju za kamarádské, vysvětlila jsem proč a řekla jsem jí, co si myslím, že by měla v dané chvíli říct a udělat. Navrhla jsem několik možností, protože každý jsme jiný a máme jiné schopnosti a jiný způsob vyjadřování, tak aby si mohla vybrat, co pro ní bude nejpřirozenější.