Val,
jako dítě jsem dělala to, co jsem sama chtěla. Teda klavír mi nekoupili, protože by se nevešel do bytu. V mém okolí to tak měla většina dětí, málokdo něco dělal proto, že ho tam přihlásili rodiče nebo že by trvali na tom, že dítě něco "musí" dělat. S tím jsem se vlastně setkala až v dospělosti a všechny ty dospělé děti, které byly v dětství nuceny něco dělat to svorně nenáviděly a nikdo z nich to v dospělosti nedělá. S výjimkou jazyků, ty se alespoň k něčemu hodí.