Moniko, ano, k psychiatričce jdeme tak jako tak, měla to být kontrola po nasazených lécích, ale dceři jsem navrhla, že tam vezmeme i tátu a ona jim oběma vysvětlí výhody léků (znovu a nyní s vědomím, že proti tomu holka něco má).
Jinak psychoterapeut je někdo jiný a tam chodí pravidelně už 3 měsíce. Je spokojená, podle mě to možná má i trochu od něj, on je i hypnotizér a podle mě by ji raději zhypnotizoval, než aby brala léky. K hypnóze zase já nemám moc důvěru.
Jako ano, tátu má ráda, na druhou stranu ho vidí celkem realisticky, ví, že je rapl a to mě právě trochu znervózňuje, protože tím jsem se na psychické dno dostala já, že jsem se tomu raplovi snažila žít po boku. Jako není to tak zlé, jak to možná zní, ale příjemné soužití s ním není.