Kat, souhlasím.

Někdo tu zmiňoval i spánek a metabolismus se mění. Někdo dokáže přirozeně svému tělu naslouchat a někdo ne.

Otěhotněla jsem poprvé s 45kg. Hodně jsem sportovala a já jsem prakticky vyrostla na racio výživě. Prakticky celé těhotenství jsem ale proležela v nemocnici 1 měsíc jsem ležela doma a pak 7m v nemocinici. Rodila jsem na váze 68kg. Děti mám tři po třech letech. Do práce jsem šla z mateřské s 58kg a byla jsem velmi spokojená.

Po roce v práci jsem otěhotněla a musela jsem si nechat těhotenství přerušit. Dva roky jsem pak měla velké výkyvy hormonů a každoročně se potýkám se nesnesitelnou jarní únavou. Občas si i říkám, jestli už nejsem na nějaké hraně deprese.

Veškerá vyšetření mám - krev, srdce, štítná žláza apod.. vše v pořádku. Letos mi hodně pomohla s revitalizací homeopatika. Srovnat se, nezacyklit se do 1000 důvodů proč něco nejde a nemůžu a jedu jen na to, co hoří.
V tohle období vždycky přiberu. Dělám všechno a nic.


Vždycky mi ale nejvíc pomůže se dobře vyspat, dodžovat spánkovou hygienu. Mít uklizenej byt - to je pro mne alfa a omega mého života a já to prostě neumím jinak?! Nemůžu jít běhat, když mám dva přetékající koše na prádlo a křeslo (když jsou to ten koše, tak to ještě jde) a chuchcvalce prachu na podlaze.
Když mám uklizeno a jsem vyspaná, tak se i dobře stravuji, když se dobře stravuji, tak nenakupuji hladová a mám rozmyšlený jídelníček včetnčasu na cokoliv.

Myslím, že je to i o životních prioritách. Ráda vypadám dobře, ale více než to je pro mne důležité fungování rodiny a psychická pohoda všech rodinných příslušníků. Příslušníci mého kmene, zase mají rádi mou pohodu a mají i rádi, když mi to sluší. A žena je většinou slušivá, když má pohodu.

Pohodu ale asi máme každý nastavenou jinak... .