Pruhovaná,
přizná se, že mě přesně tohle rčení jednou v životě pořádně nakoplo
Žila jsem s krásným, zábavným klukem, kterej byl ale absolutně nepoužitelnej pro život rodinnej, pro děti už vůbec. Byl nespolehlivej,lehkomyslnej, rozhazovačnej, na ženský..Každou chvilku mi vyvedl něco, z čeho jsem byla regulérně nešťastná.
Pak jsem potkala svou spolužačku z vejšky, zajištěnou od rodičů, pracovitou, v "solidním" vztahu, nakupovala krásný hadry Já si stěžovala, co mi zase ten a ten provedl, fakt jsem do něj byla zblázněná, vždycky jsme mu všechno odpustila.
A ona tenkrát pronesla:" Víš, každej strůjcem štěstí svého.."
Tak mě s tím sr...
Ale měla pravdu. Přece jen jsem včas procitla a z toho vztahu odešla. I když jsem zamilovaná byla pořád.
Tohle mi samo o sobě žádný štěstí přinést nemuselo. Ale prostě jsou v životě rozhodnutí, která tvůj život ovlivní. V dobrém nebo špatném.