Dolores, že se k tomu ještě vrátím. tvůj příspěvek: "Přesně! Ale mě to štve nejvíc hlavně proto, že vidím, jak strašně kdo kdy řešil děti poškozené prezenční docházkou, děcka, co je ve škole šikanujou spolužácí, děcka, pro který je jako pro extrémní introverty 8 hodin v lavicích každej den opravdovej hell a tyhle všichni, co na ně vždycky každaj z vysoka.... co teď musí od rána do večera číst jak děti bez školy strašně trpí Je to neuvěřitelně nefér, jenom hloupý populistický body, kdy se o jednu skupiná děti strašně staráme a na jinou skupinu úplně jeb.m"
1. Chceš-li, diskutuj si o šikaně. Nikdo ti nebrání.
2. Ujišťuji tě, že o moje dítě, poškozené distančkou, se opravdu nikdo nestará kromě mě. Škola nijak extra vstřícná není a dokonce k informačnímu emailu od třídní profesorky jsem dostala zároveň výhružku, že mojí žádosti o přerušení studia nemusí být vyhověno. Nevím, kde jsi vzala dojem, že "se to strašně řeší" - někde od novinářů? Nějaký politik se zmínil? Buď si jistá, že v praxi to nikdo neřeší, kromě rodičů a momentálně přetížených psychiatrů.
3. Nikdy jsem neměla dojem, že šikana je zanedbané téma, naopak, i tady se to řešilo každou chvíli. Třeba ve třídě mojí druhačky se momentálně odehrávají kroky k vyřešení problémového chování jednoho žáka a s tím spojená rizika šikany a pozvali se odborníci, kteří s dětmi pracují. Vedení školy nás o všem informuje.
To, že se to ne vždy povede, to je už život, problémy byly a budou a někdo je vyřeší a někdo ne.