" A měl jedničky i z předmětů, který neměl rád. I u maturity a na VŠ samý A."

Tohle je různý, někomu stačí prolézt, někdo se učí na jedničky, někdo na vyznamenání, někdo na trojky. Je to spíš nějakou životní filozofií nebo něčím takovým a ti dva mohou být chytří klidně stejně. Každý má tu laťku jinde. Jedno z mých dětí se třeba učí cíleně na vyznamenání. Když vidí, že by se to mělo horšit, tak zabere. Já měla v tomhle věku tuhle laťku u trojek (u předmětů, co šly mimo můj zájem). Později na vysoké taky u trojek, ale tam nebyla ta čtyřka, takže to byla polední známka před neúspěchem u zkoušky.

Správně to asi nebylo a zabrat jsem mohla, ale nijak to fatální vliv na můj život úplně nemá. Jako jo, kde bych mohla být, kdybych byla pilnější, ale zase pod mostem nažiju, i když jsem to k jedničkám nikdy nesměřovala.