Půlko,
to já měla na střední i čtyřku z češtiny, protože jsem v prváku znevážila literární soutěž "Požární ochrana očima dětí" a češtinářka mi to nedokázala odpustit.
Když byla rok doma po mrtvici, měla jsem jedničku. Jakmile se vrátila, opět čtyřka. Bylo mi to úplně jedno, resp. měla jsem z toho spíš ukrutnou legraci. A přestože se prakticky celý život tou češtinou živím, nikdy se mě nikdo neptal, jaké jsem z ní kdy měla známky.