77, já měla radost, když se mi něco podařilo dotáhnout do vítězného konce. Některé věci mi to připomínají dodnes, jezdím kolem tramvají a vzpomínám. Ale já beru tu extázi asi tak, že se do toho člověk totálně ponoří, nepotřebuje jíst ani pít, ani přestávku a jede jak fretka a najednou je večer. To jsem nikdy nezažila.