Nejde o chytrost. Je to prostě učivo toho ročníku. U deváťáků jde spíš o to, že některé věci už zapomněli. A pak je tedy otázka, jak vypadalo opakování a cílená příprava na přijímačky.

Prošla jsem teď v rychlosti testy z 2019 a 2020 a přijdou mi v nich od pohledu těžší ty "školní" úlohy, tedy rovnice, objemy a povrchy těles apod. To ty letošní fakt byly víc na pohodu.

Geometrie (myšleno rýsování, ne početní úlohy spadající do geometrie) bylo v těch 2019 a 2020 úplně stejně, dvě úlohy, jedna za 2 a jedna za 3 body. Letos jen tedy ve druhém termínu byly obě úlohy za 3 body, ale to nepovažuju za významný rozdíl.

Jinak počítání s úhly, objem nebo povrch těles, Pythagorovka, to se opakuje.

Já jsem si ty testy zkoušela "napsat" (jen v hlavě, šlo to zpaměti), a v prvním jsem nedala "kostičky" (16. úloha, tam to chtělo opravdu si kreslit) a v druhém mi unikla jedna část té rýsovací úlohy. Když jsem se pak podívala na řešení, bylo naprosto primitivní, bylo to tedy spíš tím, že jsem v tom hledala víc složitosti (a to se tedy dětem taky stává dost často).

Podle mě je to prostě o pocitech, v tom stresu z toho, že "jde o všechno" ta hlava taky často nefunguje, jak má .

Když si vzpomenu na to, co jsem dokázala zpackat při své maturitě z matiky, přičemž nikdo nepochyboval o tom, že tu matiku opravdu umím (byla jsem i jediná, kdo měl jedničku nejen z běžné matiky, ale i ze semináře, prostě to šlo samo). No a pak jsem v úloze na užití goniometrických funkcí nedokázala najít ten správný trojúhelník a ještě jsem měla chybu ve znaménku v úpravě výrazu, což se mi taky normálně nestávalo .