Knedli, já totéž.
Mě komunikace s lidmi baví, nestydím se, nebojím se a též si troufám tvrdit, že mi to docela jde a že ve společnosti nepůsobím nepříjemně.

Ale když jdu do lesa, nechci nikoho potkat a rozladilo by mě, kdyby se tak stalo a kdyby nedej bože dotyčný chtěl být družný.
Někdy mě lidé oslovují, když mám s sebou psa, a to se tedy může stát, že jim předvedu toho podivínského pavouka, který mnoho nenamluví a prchá.