My rozhodně nejsme multililiardáři, přesto jsme nechávali byt volný, než se do něj dcera letos mohla nastěhovat.

Nejsme ani žádní spekulanti, ten byt kdysi tchýně koupila nám, abychom měli kde bydlet. Po našem odstěhování tchýně byt používala pro návštěvy ze zahraničí a pro svou dceru, která také žije v zahraničí a když přijela, tak v něm třeba týden bydlela.

My jsme v době, kdy jsme se odstěhovali z Prahy, po smrti mé maminky, zkoušeli pronajímat byt, co v něm bydlela. Byl náš, 2 + kk v novostavbě, a bylo strašně těžké ho obsadit, i když nájem odpovídal běžné nabídce. Povedlo se jen jednou firmě, co ho chtěla pro své zaměstnance, a i ti nakonec vypověděli smlouvu dříve. Nakonec jsme byt raději prodali, nebyl prostě čas furt řešit byt.

Takže ten byt po tchýni jsme nechali radši dva roky prázdný, než tohle znovu řešit. Občas v něm holky přespaly, když měly něco v Praze a nebyla noční doprava domů.

Pak máme ještě jeden volný byt ve vile, tam jde ale o spoluvlastnictví té vily a nikdo z majitelů o žádné cizí lidi v domě nestojí. Tenhle byt čeká na příští rok na některou z dvojčat, předpokládá se, že budou studovat v Praze. Do té doby to bude chtít ještě dost času a peněz na úpravu.

Ve výsledku nám vlastně ještě dvě bydlení chybí, ale nejstarší plánuje po škole stěhování jinam, tak snad aspoň nejmladší bude mít kam jít. Druhá z dvojčat bude během studií bydlet nejspíš u dědy.