Syn uz ma po prakticke maturite. Taky je uz prijaty, pokud odmaturuje, na vysku. Ples ho vubec nezajima a nijak netrpi tim, ze nebude
A je nastavany, ze spoluzaci, kteri rozhodne meli vypadnout ve tretaku (uz ve skole nic nedelali a nijak se nezapojovali), tak jsou uz ve ctvrtaku a zrejme odmaturuji. On se taky tedy nepredrel, ale do skoly delal vzdy vetsinu toho, co mel a rozhodne nepatril nikdy mezi problemove - mnozstvi zameskanych hodin, zjevne zaskolactvi omluvene rodici, pasivita ve vsech hodinach apod. I jejich tridni rikala, ze bezne se zaci ve tretaku preberou a slabsi prejdou na ucnak, kde dokonci skolu vyucenim a to neslo. Ze maji zakazano nekoho nechat propadnout, protoze by se rodice branili a soudili.
Takze syn v prvni vlne vykriku, ze bude statni maturita, jasal. Hned jsme mu rikali, ze to nebude pravda, ze jsou to jen Babisovi balonky na odpoutavani pozornosti. Ted uz jsme vsichni nervni, ze ani nevi, kdy bude maturovat a zase balonky a bude se resit neco jineho, nez se resit ma..