Nejkrásnější vstávání je, když nemusíme vstávat na budík a po vstání nemusíme nikam. Vstáváme třeba hodinu. Navíc pozvu do postele psa a kocoura, kteří jinak do naší postele nesmí. Pes se strašně vesele raduje, vděčně kouká a pak se někam uvelebí, kocour přede, zírá, otírá se a pak se někam uvelebí. Jenže než se ta zvířata uvelebí, tak lidi už chtěji vstávat, takže musí vytřepat znovuspící zvířata z lidské postele. Ale zvířatům to nevadí, protože se jde snídat. To je moje nejhezčí ranní vstávání.