Já teda matky, které neustále vandrují do svých dospělých dcer taky nemusím a nechápu. Na druhou stranu přemýšlím, kdybych měla dlouho dospělou dceru v nefunkčním vztahu, v rozpadajícím se vlastním baráku, rezignující na život, obézní a k tomu neustále žeroucí, pijící denně několik piv, válející se celý dny u počítače se zabordelenou domácností, vykonávající pofidérní práci za kterou je ještě vděčná, v předlouhých vlasech a plandajících hábitech, tak bych možná byla taky lehce zneklidněna a zostuzena, proč je moje dítě takové, jaké je. Jsem však, světě a rodino div se, empatická, navíc si beru servítky, tak bych to své lemrovité dceři asi neříkala, ale kdo by nechtěl, aby jeho děti byly šťastné, spokojené a úspěšné, třeba i jen pro sebe a podle sebe. Na okolí nehleďme. Prostě máma chce, aby Valkýra se sebou a svým životem něco dělala a dává to najevo neomaleně. Tak jako jsem teď byla neomalená já a Valkýro promiň.