Já taky nějakého potřebuju.

Moc rekonstrukcí jsem nezažil. Jsme v paneláku sice "po rekonstrukci", ale je tu třeba znova zrekonstruovat skoro všechno. Rozjela se tu úplně plovoučka a odcházejí leporelové dveře. Dlažba vypadá jak rozbouřené moře (my jsme nikdy strukturovanou dlažbu neměli, tak nám to při nákupu nedošlo) a díky amatérskému lepení i její kvalitě se mnohde zlomila, uštípla apod. Stará linka už taky dosluhuje. Leporelové dveře jsou fajn, jsou bezbarierové, ale problém je s hlukem. Na to si dospělé děti stěžují. Jenže náš předchůdce vyboural futra, takže jsou namontované rovnou na zeď na hmoždinky a ty moc nejsou rovné, takže ty futérka-konce těch leporel taky už moc nedrží. Děti by chtěli normální dveře, ale ty mají z obou stran v profilu buď postel (přebývá tam pár cm) a amatérsky udělanou vestavěnou skříň, která žel prochází plovoučkou.

Takže v řadě místností je to všechno/nebo nic a potřebuju, aby se to zvládlo pokud možno při práci.

Takže hledám někoho, kdo mi poradí
- co s podlahami,
- co s elektrikou, která vede v lištách těch podlah -
- co s dlažbou
- co s koupelnou a záchodem, kde je sice vyzděné jádro, ale žádný pravý úhel ani nahoru, některé trubky vedou venku (z pod vany k umyvadlu), plesniví to tam, kolektor domu je oddělen rozpadávajícím se obkladem s proříznutou dírou k vodoměrům, nevejde se tam normální hajzlík, nebo spíš my na něm,
- co s dveřmi,
- co s nábytkem (hlavně v obýváku), aby tam byl prostor, ale úložné prostory a místo na práci, na návštěvy velké rodiny a možná i spaní
- co s kuchyní, tam jsou nesmyslně umístěné spotřebiče, takže digestoř je jen vnitřní, což s plynem nic moc, kuchyň nemá vůbec dveře atd.
- A navíc, všechny stěny, až na kratičkou zeď v čele naší ložnice a oddělení dětského pokoje od koupelny jsou nosné, ve vlastnictví SVJ, čili se tam nesmí bourat (musel by být 100% souhlas - 50 bytů, už tady jednu partaj přinutil stavební úřad vše vrátit do původního stavu). A i ty slabší stěny musí mít souhlas výboru a statika atd...

Rozumím IT, ale nikdo z nás nerozumí prostoru... Žena vyrostla v bytě, kde s bratrem žili v 10m2 pokoji a rodiče v obýváku s dlouhou socialistickou stěnou, podél zdi, TV pod oknem. Takový seriálový byt. Já podobně, akorát naši byli chudí a táta vše předělal ze starého nábytku. Je to absurdní, protože táta se interiérovou (a nejen) architekturou za socíku živil... Ale byl léta zakázanej a umřel před revolucí.

Takže je třeba tomu dát nějaký plán. A co půjde udělat na klíč, protože z řady důvodů nemohu počítat s pomocí ženy a já sám mám dvojí práci.