Přidávám se do klubu sucharů, kteří nesnáší komolení jmen. Pokud jsem správně pročetla, nenarazila jsem tady na pro mne naprosto šílenou variantu a to je něco jako... Jaňulko, Moňulko, Peťulko... příp. Jaňula, Peťula, Moňula... jedna moje kolegyně má toto oslovování ve zvyku, když to poprvé použila na mne, jen jsem zkoprněle odešla. Toto si líbit nenechám.
Do té doby jsem považovala za strašné Janča, Monča, Romča... ale "...ťula" je nejvíc!