miluju komolení jmen a z kunhuty bych asi udělala huttie (húTí? nevím jak napsat to, co mi zní v hlavě
)
svým dětem komolím jména pořád, a oni to mají rádi
obě dcery dostaly jméno dlouhé, aby bylo hodně variabilní a obě si vybraly variantu, kterou si nechávají říkat...
syna jsme chtěli pojmenovat jakub (a já se těšila na jakoubka), ale pak jsme zjistili, že je to top na žebříčku jmen... bohužel nové jméno už jsme nekontrolovali a tak jsme neomylně zvolili hned číslo 2 (jak jsme zjistili dodatečně)
ten si teda nechává říkat jménem v základním tvaru (a kupodivu je nakonec ve třídě jediný toho jména), ale doma má taky spoustu zkomolenin