Jakkliv jsem křesťan a tohle v našich kruzích není moc in, tak prostě rodičovský domov je vždy rodičovský domov a nikdy bych pro tohle (a zřejmě pro máloco) byl ochoten děti vyhodit. Koneckonců v tom vnímám i obraz Boží bezpodmínečné lásky.

Nakonec, moje jsou dospělé, takže můj úkol doma se zkrátil maximálně na nějaké řízení soužití, (kdy se vytře, kdo si půjčil auto a pokud možno by ti ostatní měli radost, pokud by věděli aspoň orientačně, jestli přijde v 11.00 nebo za týden). A pokud byly pubertální, tak to byla "příprava na tu dospělost", takže skoro to samé.

Neříkal bych to rodině, pokud dítě samo to nebude iniciovat. Maximálně bych mu pomohl to sdělit.

A bacha, může to být i jen dočasné, protože holky prožívají intenzivní vztahy s holkama na emocionální rovině, tak se to může snáze zašmodrchat. Ale nepopíral bych to.