Přidat odpověď
Krajino, ne.
Není to nedostatek disciplíny.
Měla jsem už téměř půl století času si bohatě vyzkoušet všechny možné varianty.
NIKDY nevstanu v pohodě v dobu, která pro mě není přirozená.
Je úplně jedno, kdy jdu spát.
Mohu usnout třeba v sedm večer (a já usnu, já s usínáním nemám problém), ale ve tři, čtyři nebo pět ráno budu "jako praštěná palicí" a neschopná rozhýbat se jinak než násilím.
Nemyslím si, že jsem sova nebo skřivan. Myslím, že jsem úplně normální a mám zkrátka útlum cca mezi 21 - 8 hod., z čehož večer je snazší se přemoci a vydržet aktivní déle, zatímco ráno je těžší se přemoci a fungovat dříve. To na mě pak padne únava krátce po poledni a už ji nerozchodím.
A u vlastního dítěte vidím příklad skutečné sovy, která neusne před půlnocí.
Také jsem to dlouho přičítala nekázni, ale není to tak.
Opravdu se snažil, i u lékaře byl, i u psychologa, zkusil všechno.
To jsou prostě biologické procesy v těle, které člověk vůlí neovlivní.
Chápu, že se tomu těžko věří, když je člověk přizpůsobivý typ a toto nezažil.
Ale trochu mě štve, že se to bagatelizuje a většinový režim se nastavuje poněkud bezohledně "pro skřivany".
Předchozí